Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Pražák může převzít Mafru a Synthesii, transakci povolil antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodl ve věci prodeje vydavatelství Mafra, rozhlasové společnosti Londa a pardubické chemičky Synthesia ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Informace serveru Ekonomickydenik.cz a Hospodářských novin (HN) dnes potvrdil mluvčí ÚOHS Martin Švanda. HN uvedly, že miliardář Karel Pražák po rozhodnutí antimonopolního úřadu může firmy převzít.

Pražák může převzít Mafru a Synthesii, transakci povolil antimonopolní úřad
ilustrační foto

„Rozhodnutí v této věci bylo vydáno a odesláno účastníkovi řízení 2. ledna 2024, dosud však nedošlo k jeho doručení. Právní zástupce účastníka řízení se nepřihlásil do datové schránky. O výsledku řízení budeme podrobně informovat ihned po nabytí právní moci rozhodnutí,“ uvedl pro Ekonomickydenik.cz a HN Švanda. ČTK mluvčí ÚOHS řekl, že rozhodnutí úřadu si dosud nevyzvedla Pražákova společnost Kaprain. Její mediální zástupce Ondřej Pechar podle HN upozornil, že zejména kvůli aktivitám Synthesie ještě pokračují další schvalovací procesy u zahraničních úřadů.

Dohodu na transakci, v níž je prodávajícím holding Agrofert z Babišových svěřenských fondů, její účastníci oznámili začátkem loňského září. Pražák koupí rozšiřuje svůj záběr v chemickém průmyslu, protože Kaprain vlastní ústeckou Spolchemii. Pražák je také majitelem hokejové Sparty Praha.

Agrofert, jehož byznys se vedle chemického průmyslu soustřeďuje zejména na zemědělství a potravinářství, k prodeji uvedl, že mu umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty jeho podnikání. Agrofert nicméně mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat i nová pravidla, podle nichž vrcholní politici nesmějí vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se vztahuje i na poslance, kterým Babiš v současnosti je.

HN uvedly, že přestože se dříve očekávalo spíše to, že Pražák mediální firmy prodá dál, je nyní stále pravděpodobnější, že Mafra zůstane součástí skupiny Kaprain. Může v tom mít podle serveru podporu spřátelené skupiny PPF a její většinové majitelky Renáty Kellnerové. Podle některých informací z trhu by do čela Mafry mohl zamířit bývalý generální ředitel televize Nova a České televize Petr Dvořák, napsaly také HN.

Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDNES.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Předloni snížila ztrátu na 85 milionů korun ze 113 milionů o rok dřív. Společnost Londa je provozovatelem rádií Impuls a RockZone.

Synthesia Pardubice se zabývá výrobou produktů pro odvětví nátěrových hmot a tiskových barev nebo barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Vyrábí také nitrocelulózu, oxycelulózu a řadu organických a anorganických chemikálií. Agrofertu patří od roku 2002. Předloni zvýšila zisk po zdanění o 19 milionů na 183 milionů korun.

Spolchemie ze skupiny Kaprain patří mezi největší výrobce pryskyřic v Evropě a má silnou pozici ve výrobě nátěrových hmot. Součástí Kaprainu je také tradiční slovenská chemička Fortischem.